V našem podniku funguje odborová organizace, která se právě potýká s volbou nového předsedy a bohužel o tento post není velký zájem. Je možné, aby funkci předsedy odborové organizace vykonával člen středního managementu? Tento člověk je vzdělaný a je velmi vhodný pro vykonávání této funkce, ale nevíme, zda by se nedostal do střetu zájmů a zda vůbec lze tohoto člověka do vedení odborů nominovat.

Zaměstnanci u nás pracují ve třísměnném provozu. Jeden ze zaměstnanců byl darovat krev a dostal o tom i potvrzení od zdravotního střediska. Má za tento den nárok na náhradu mzdy, ačkoliv to nebyl den, na který měl určenou směnu?

Zaměstnanec měl v loňském roce 189 dnů neplaceného volna. Znamená to, že za prvních 100 zameškaných pracovních dnů se krátí dovolená o 1/12 a za každých dalších 21 zameškaných pracovních dnů o další 1/12, tedy že dovolená se bude krátit o 5/12 a zaměstnanci vznikne nárok na dovolenou v délce 12 dnů?

V pracovní den, na který připadá „dlouhá směna“, je pracovník vyslán na služební cestu mimo okres. Doba od začátku cesty + například doba školení + doba cesty nazpět je celá považována za pracovní dobu? Nebo se za pracovní dobu počítá toliko čas, po který se pracovník mimo okres skutečně školí. Pracovní poměr mám uzavřen na dobu neurčitou, s místem výkonu práce na pracovišti v městě, kde žiju. Uvedu příklad. V „dlouhý den“ je pracovní doba od 7.00 do 17.00 hod., tj. bez přestávky na oběd činí 9 a půl hodiny. Jsem vyslán na školení např. v Brně, které trvá od 10.00 do 16.00. Na cestu do Brna je zapotřebí 3 hodin a totéž na dobu zpět. To je celkem 12 hodin, bez 30 min. na oběd tedy 11 a půl hodiny, je mi však započteno pouze 8 hodin a ještě jsem „v minusu“ 2 hodiny, protože jsem jel na školení v „dlouhý den“, kdy mám pracovat od 7 do 17 hodin, tedy bych si měl zbylou dobu napracovat... Domnívám se, že v případě neplacených přesčasů bych měl mít možnost vybrat si náhradní volno.

Zaměstnavatel mě v rámci odškodnění pracovního úrazu vyplatil bolestné. Budu z toho platit nějakou daň?

Slyšeli jsme, že před časem došlo k administrativnímu zjednodušení při uzavírání dohod mezi zaměstnavateli a Úřadem práce ČR o poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, např. při zřizování chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Je tomu tak?

Jsme zaměstnáni v nadnárodní společnosti. Pracujeme v nepřetržitém, nerovnoměrném 12hodinovém režimu s měsíční mzdou. Zaměstnavatel si nejspíše našel skulinu v zákoně. Personalista nenaplánoval směny všem čtyřem směnám na státní svátek, čímž nám naprosto účelově odňal náhradní volno. Ale jinak stále využívá statusu nepřetržitého provozu. Má na to právo?

Zaměstnanci – vrátní pracují ve 12hodinových směnách a vzhledem k charakteru práce nesmějí opustit pracoviště. Zaměstnavatel jim však mzdu poskytuje pouze za 11 hodin, tj. odečítá jim dvě 30minutové přestávky v práci, které však nemohou čerpat. Je jeho postup správný?

Už tři roky se soudím se zaměstnavatelem o neplatnost výpovědi. Žaloba se týká pouze určení, že výpověď je neplatná. Nyní mám obavu, že by v případě úspěchu mohlo dojít k promlčení některých nároků. Jeden právník mi sdělil, že nemusím mít obavu, že běh promlčecí lhůty začne běžet až po právní moci rozsudku, kde bude určeno, že výpověď je neplatná. Jiný právník mně však sdělil, že to není pravda. Kdy tedy začne běžet promlčecí lhůta?

Učitelce se stal v listopadu 2014 při hodině tělocviku pracovní úraz. Byl sepsán záznam o něm, pracovní neschopnost nebyla vystavena. Naražené a vykloubené rameno léčila ambulantně do konce února 2015. Pohyblivost a bolestivost ramene se však zhoršovala až k blokaci ramenního kloubu a od 2. 6. 2015 byla této zaměstnankyni vystavena pracovní neschopnost v důsledku pracovního úrazu z listopadu předchozího roku. Její pracovní neschopnost stále trvá, v říjnu 2015 podstoupila operaci ramenního kloubu. Měl jí být krácen nárok na řádnou dovolenou v roce 2015?