Ani rok po zahájení kampaně Děkujeme, odcházíme, kterou lékaři ukázali na nejpalčivější problémy v českém zdravotnictví, není v nemocnicích spokojenost. Situace kvůli platům se sice uklidnila, ale již se rýsují problémy na příští rok, neboť pojišťovny chtějí snížit úhrady na 95 % letošního roku. „Spolu se zvýšením DPH a oprávněnými požadavky ostatních zdravotnických pracovníků na zvýšení mezd to znamená, že na vyšší platy v příštím roce peníze nebudou, a tak by muselo dojít k omezení poskytované péče,“ upozornil dnes na tiskové konferenci Martin Engel, předseda LOK-SČL.

I když si prezident republiky Václav Klaus pochvaluje, že je Josef Dobeš nejlepším ministrem školství za posledních dvacet let, ostudným faktem zůstává, že u nás roste negramotnost, klesá úroveň školství a že je Česká republika, ohledně výdajů na vzdělávání, na předposledním místě ze 34 zemí.

První zmínka o obci Předměřice nad Jizerou, kterou najdeme na levém břehu jmenované řeky asi 30 kilometrů severovýchodně od Prahy, je v historických pramenech z roku 1352. Kuriózním údajem se pak může jevit skutečnost, že se teprve až nyní, v jednadvacátém století, její obyvatele dočkali obecní kanalizace. A to díky dotacím z fondů Evropské unie.

Ve Spojených státech žije podle oficiálních údajů amerického statistického úřadu přes 46 milionů lidí pod hranicí chudoby. Skoro každý šestý Američan má tak hluboko do kapsy. Míra chudoby v roce 2010 zde dosáhla 15,1 procenta. Proti předchozímu roku se zvýšila o 0,8 procenta a podle agentury AP dosáhla nejvyšší hodnoty od roku 1983.

Zatímco vláda škrtá na platech státních zaměstnanců a ministerstva masivně propouštějí, na druhé straně si vedoucí pracovníci těch samých ministerstev vypisují stotisícové kvartální prémie. Jen na letních odměnách si ministerští bossové vyplatili dohromady více než 100 milionů korun.

Občanská důvěra v pravicovou koalici dávno klesla pod bod mrazu, většina politologů jí již zcela veřejné nazývá nejhorší vládou za posledních dvacet let. Před časem byl uveřejněn další průzkum veřejného mínění, který konstatuje, že Češi mají ze všech obyvatel EU nejnižší důvěru v to, že se jejich vláda dokáže vypořádat se světovou ekonomickou krizí. Pikantní je, že tyto argumenty vláda nebere na vědomí a dokonce se ani nezačervená, jak vidíme z tváří Kalousků, Nečasů, Drábků, Hegerů a dalších hrobníků prosperity a sociálních jistot ČR.

Rozpočet připravovaný pravicovou vládou na rok 2012 předpokládá kroky, které ohrožují systém veřejné železniční dopravy v zemi. Nejdříve ministr financí Miroslav Kalousek oznámil, že odepře krajům 600 milionů korun z balíku, z nějž kraje financují objednané regionální vlaky. Asociace krajů se bránila poukazem na memorandum z dob Fischerovy vlády, které mělo zajistit stabilitu regionální dopravy na příštích 10 let. Ministr Kalousek však právní závaznost memoranda z diktátorské pozice neuznává. Jak tvrdí Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ ProAlt, celá věc skončí s největší pravděpodobností před soudem.

Čistým plátcům, tedy zemím, které do unijní kasy odvádějí více peněz, než z ní čerpají, vadí objem víceletého finančního rámce, s jehož návrhem nedávno vystoupila Evropská komise. Podle nich je v době všeobecného šetření příliš velký. Celkem devět členských zemí EU, mezi nimi Velká Británie, Francie a Německo, považuje stávající návrh dlouhodobého rozpočtu EU, s nímž nedávno přišla Evropská komise, za příliš objemný. Argumentují tím, že v těžkých hospodářských časech by se mělo šetřit a nikoliv utrácet.

Zakázat pilotům aerolinií jejich činnost kvůli tomu, že překročí věk 60 let, je diskriminační. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU. Ten se zabýval případem několika německých pilotů a jejich sporem se společností Deutsche Lufthansa.

Sedm procent zaměstnavatelů v České republice počítá v posledním čtvrtletí roku s náborem zaměstnanců, šest procent firem bude propouštět a 85 procent nepředpokládá žádné změny. Vyplynulo to z průzkumu Manpower Index trhu práce. „Vlna optimismu českých zaměstnavatelů, která provázela v posledních šesti měsících nábor nových pracovníků, se změnila v opatrnost. Tento posun je přímým důsledkem negativních zpráv o ekonomice v eurozóně a hrozbě potenciální nové krize.