Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí vzrostla meziročně o 574 korun na 23 984 korun. Proti stejnému loňskému období tak byla vyšší o 2,5 procenta. Reálně po odečtení inflace se mzda zvýšila o 0,7 procenta. Růst mezd táhla podnikatelská oblast, mimo ni platy nadále klesaly. Na průměrnou mzdu však v ČR nedosáhne 60 až 70 zaměstnanců. Informoval o tom dnes Český statistický úřad.

Herny, kasina a sázkové kanceláře poslaly na veřejné blaho 3,53 miliardy korun. Peníze, které velcí hráči českého hazardu povinně posílají na dobročinné účely, mají ale mnohdy podezřelé pozadí, píšou to dnešní Hospodářské noviny (HN) a Mladá fronta Dnes (MfD). Příjemci jsou nedohledatelná občanská sdružení nebo nadace, o kterých nikdo nikdy neslyšel. Vyplývá to ze zprávy ministerstva financí o využití povinných odvodů na veřejně prospěšné účely za rok 2010. Podle deníků se o některé případy zajímá policie.

Poslanci vládní kolice schválili ve Sněmovně zvýšení spodní sazby DPH od ledna 2012 z 10 na 14 % a sjednocení snížené a základní sazby od ledna 2013 na 17,5 %, což je krok, který jde opačným směrem, než jak postupují země Evropské unie. Česko tím bude zdaňovat všechny sociálně citlivé položky, které tvoří asi 27 % spotřebního koše, nejvyšší sazbou v Unii. Výjimkou je pouze Dánsko, které má jednotnou sazbu DPH 25 %, ale z ní je ovšem řada výjimek.

Po několikaletém tlaku ČMKOS se ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) konečně rozhoupalo a do měsíce by mělo vypracovat návrh na řešení takzvaného kurzarbeitu, kdy podniky v krizi nechávají své zaměstnance zčásti nebo úplně po nějaký čas doma za nižší mzdu, sníženou mzdu pak zaměstnancům doplácí stát. Do šesti týdnů by pak měl být předložen zástupcům odborů a zaměstnavatelů. Vyplynulo to jednání expertního týmu tripartity.  

Veteráni války v Perském zálivu si stěžují, že si musí z vlastní kapsy platit pamětní medaile k 20. výročí svého návratu z Blízkého východu. Některým to vadí i v souvislosti s tím, že ministerstvo obrany nedávno platilo cestu ministra Alexandra Vondry do USA na pohřeb odbojáře Ctirada Mašína.

V Česku roste počet pohřbů bez obřadu. Lidé totiž na důstojné rozloučení s nebožtíkem nemají peníze. Pohřby do země pak někteří pozůstalí nahrazují levnější kremací. Ušetří tím až desetitisíce korun. Ceny pohřbů se rok od roku zvyšují kvůli pozvolnému zdražování používaných materiálů, květin či rostoucím cenám energií. Zdražování ale nekončí. Podle ekonomů po zvýšení daně z přidané hodnoty pohřby skokově zdraží o další tisíce, píše to deník Právo.

Snížená desetiprocentní sazba daně z přidané hodnoty vzroste od příštího roku na 14 procent. Od dalšího roku se obě sazby sjednotí na 17,5 procenta. Hlasy vládních poslanců to dnes schválila sněmovna. Zvýšení daně od příštího roku zdraží například potraviny a služby. Získané peníze mají jít na rozjezd důchodové reformy. Změnu zákona ještě musí posoudit Senát, kde má většinu ČSSD, která se změnou daní nesouhlasí. Zákon také musí podepsat prezident.

Hospodářská komora hlavního města Prahy (HKP) realizuje projekt s názvem „Podpora propouštěných zaměstnanců členských firem HKP“. Hlavním cílem projektu je podpořit setrvání zaměstnanců nejvíce ohrožených nezaměstnaností u padesáti firem, působících ve Středočeském kraji. Na trhu práce se situace ve prospěch zaměstnanců totiž nijak nelepší. A to i navzdory hospodářským analýzám, které se ukázaly být předčasně optimistické.

Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) zavádí ve svém resortu rozsáhlé škrty, zároveň však připravuje výrazné rozdílení peněz ze státního rozpočtu ve prospěch soukromým pracovním agenturám, kterým chce přihrát až stovky milionů ročně. Podle chystané novely dostanou agentury za nezaměstnaného 5000 korun a další tisíce za jeho pracovní umístění. To již nejsou účinné reformní kroky, ale doslova mrhání veřejnými financemi. Drábek si však demagogicky stojí na svém, i když odborníci spočítali, že takováto péče o uchazeče o práci prostřednictvím agentur přijde stát zhruba čtyřikrát dráže, než když ji poskytují současné úřady práce.

Minimální měsíční mzda v Česku se od roku 2007 neměnila a dosahuje 8000 korun měsíčně, návrh ministerstva práce a sociálních věcí pro příští rok počítá s jejím zvýšením na 8400 až 8500 korun. V této souvislosti bude jistě zajímavé srovnání, jaký je poměr mezi minimální mzdou a průměrnou mzdou v EU a kde je minimální mzda nejvyšší? Členské země EU pravidelně zvyšují minimální mzdu tak, aby byl zachován stanovený poměr mezi průměrnou mzdou a minimální mzdou. V členských zemích Evropské unie v průměru dosahuje minimální mzda přes 40 % dosahované průměrné mzdy v národním hospodářství.