Dostávají i více benefitů
Mzdy zaměstnanců v maloobchodě v hlavním městě jsou v průměru o 43 procent vyšší než v ostatních regionech, ukázala studie portálu Platy.cz. To je téměř 10 tisíc korun. Pražští zaměstnanci mají také více výhod v oblasti nefinančních benefitů. Desetina nejméně placených zaměstnanců v obchodě dostává v Praze mzdu 20 000, v ostatních regionech v průměru 14 200 korun, což je částka, která se blíží minimální mzdě.

Čtyři stovky zaměstnanců Vítkovických strojíren v pátek protestovaly v Ostravě proti společnosti Vítkovice, a. s., z holdingu podnikatele Jana Světlíka. Společnost žalobou žádá, aby soud zrušil smlouvu o prodeji výrobních částí její dceřiné firmy Vítkovice Power Engineering (VPE). Divize Energetické strojírenství (Kotlárna) a Mostárna nyní patří Vítkovickým strojírnám a zaměstnanci se obávají, že kvůli této žalobě hrozí v podniku s 650 zaměstnanci zastavení výroby a propouštění.

Přetrvávající nedostatek zaměstnanců způsobí vyšší investice firem do lidského kapitálu a do automatizace. Zaměstnavatelé se také budou ve větší míře věnovat analýzám chování svých zaměstnanců, aby lépe pochopili jejich preference, a zajistili si tak jejich loajalitu. Očekávat se dá i rozšíření nabídky flexibilních pracovních úvazků. Vyplývá to z analýzy trendů pracovního trhu pro rok 2018, který zrealizovala personálně poradenská společnost Randstad, globální i česká dvojka na trhu personálních služeb.

Právníci zastupující britské zaměstnance obchodního řetězce Tesco se budou domáhat zpětného doplacení mezd tisícům osob za údajně protizákonný rozdíl mezi platy pracovníků ve skladech a doplňovači zboží na prodejnách. U smírčí agentury ACAS již vznesli první nároky, napsala zpravodajská veřejnoprávní BBC. Řízení by se podle BBC mohlo dotknout až 200 000 zaměstnanců převážně ženského pohlaví a jeho úspěch by pro Tesco znamenal účet za kompenzace v rekordní výši až čtyř miliard liber, což je bezmála 114 miliard Kč.

Do roku 2035 mohou automatizované systémy nahradit až 30 procent lidské pracovní síly, u osob s nízkým vzděláním to pak může být až ve 44 procentech případů. Odhaduje to globální poradenská síť PricewaterhouseCoopers (PwC), která tento týden zveřejnila studii dopadů automatizace na trh práce ve 29 vyspělých zemích. Pracovní síla v České republice je podle této studie čtvrtou nejohroženější.

Jihočeská Madeta, největší zpracovatel mléka v Česku, přesunula provoz z Řípce u Veselí nad Lužnicí do Plané nad Lužnicí na Táborsku. Dokončila tak tříletou investici v Plané za 300 milionů korun. V Plané plánuje firma do tří let novou sýrárnu za 450 milionů. V Jindřichově Hradci investuje Madeta průběžně 120 milionů korun, do konce roku tam zmodernizuje tvarohárnu, v budoucnu tak zvýší výrobu krémů Lipánek. 

Kontroly elektronické evidence tržeb (EET) selhávají, 13 procent českých a 19 procent "asijských" prodejen nevydává zákazníkům účtenky. Situace je horší ve městech, z krajů je povinnost nejvíc porušována ve Středočeském a Jihomoravském. Vyplývá to z průzkumu společnosti Nielsen pro Asociaci českého tradičního obchodu.

Na vině je nízká prestiž profese, problémy s žáky a jejich rodiči a nízké platy
Téměř polovina učitelů je ohrožena takzvaným syndromem vyhoření. Průzkum Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy mezi dvěma a půl tisíci pedagogy ukázal, že pětina z nich má dokonce střední až závažné příznaky těchto psychických potíží a potřebovala by odbornou péči.

Strojaři na vzestupu, zednické a truhlářské profese se propadají
Mladí lidé se přestávají obávat, že s výučním listem neseženou uplatnění. V Česku se po letech zastavil pokles absolventů učňovských oborů, poslední tři roky se drží na stejné úrovni a některé obory naopak nabírají na popularitě. Mezi roky 2016 a 2017 nejvíc vzrostl zájem o strojírenské či elektrikářské profese a budoucí uplatnění v potravinářství.