Na 20. únor připadá Světový den sociální spravedlnosti. Jeho cílem je potírání chudoby, nezaměstnanosti a nerovných podmínek. Podle Evropské komise si Česká republika v tomto směru nevede špatně – lepších výsledků v boji s chudobou a sociálním vyloučením dosahuje z celé EU už pouze Nizozemsko. Ohroženým Čechům podávají pomocnou ruku projekty Evropského sociálního fondu.

Největší průmyslovou investici za uplynulých 25 let začalo Polsko realizovat v Opole na jihu země, nedaleko hranic s Českou republikou. Do roku 2019 přibudou k tamní tepelné elektrárně další dva bloky o výkonu 1800 megawattů. Náklady na jejich výstavbu dosáhnou 11,6 miliardy zlotých, což je v přepočtu 76,5 miliardy korun.

Téměř 2100 německých energeticky náročných firem nemusí letos platit celý příspěvek na obnovitelné zdroje energie, tedy 62,40 eura za megawatthodinu. Dohromady tak ušetří 5,1 miliardy eur, v přepočtu zhruba 130 miliard korun, spočítal německý Spolkový úřad pro kontrolu hospodářství a vývozu. Německo bude v Bruselu asi těžko vysvětlovat, že tohle není nedovolená státní podpora, píše server E15.cz.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) připravila v rámci projektu „Posílení sociálního dialogu pro všechny zaměstnance – důstojná práce – Česká republika“ na letošní březen šest prezentačních akcí v českých a moravských městech. Podle místopředsedkyně ČMKOS Radky Sokolové chce největší odborová centrála v zemi tímto svým historicky prvním počinem bourat předsudky lidí vůči odborům.

Vláda Petra Nečase svými reformami provedenými v uplynulých letech poškodila zaměstnance a jejich rodiny i důchodce prakticky ve všech oblastech života. Snížila podporu rodin s dětmi, omezila nemocenské dávky, snížila budoucí důchody většině zaměstnanců, omezila valorizace vyplácených důchodů, prodloužila důchodový věk až do nekonečna. Nečinně přihlížela rostoucí nezaměstnanosti a stagnaci ekonomiky bez nejmenšího zájmu o osudy občanů. Za proklamovanou snahou o ozdravení veřejných financí a nízký státní dluh se však skrývala široká podpora jen jedné skupiny občanů - příjmově nejsilnějších.

„Do Evropy za evropskými platy“ - pod tímto slibným sloganem zvaly odbory voliče v roce 2004 k prvním evropským volbám. V těchto letech mzdy nadějně rostly a vše nasvědčovalo tomu, že bychom se během deseti let mohli přiblížit mzdové úrovni ve vyspělých západních zemí. Zasáhly nás však dvě morové rány najednou – celosvětová ekonomická krize a způsob, jakým jí čelily po dvě volební období „zaručeně pravá“ vládní uskupení.

Problematikou tzv. nehlášené práce se zabýval 6. výroční seminář Evropské sítě pracovního práva (ELLN) konaný ve Frankfurtu nad Mohanem. Za odbory se semináře zúčastnil JUDr. Vít Samek, vedoucí právního a sociálně ekonomického oddělení ČMKOS.

Rozhovor s předsedou Senátu Milanem Štěchem

Stavebnictví, které je na tom čím dál hůře se zakázkami, v loňském roce nepomohly ani sezónní práce. Kupříkladu loni v květnu se propadlo meziročně o 15,5 procenta. Laik tomu příliš nerozumí. Údaj, že větší stavební firmy kvůli tomu propustily téměř devět procent zaměstnanců, už je srozumitelnější. Stavbaři zoufale potřebují zakázky, novou „hladovou zeď“, jejímž prostřednictvím svého času řešil bídu pražského podhradí císař Karel IV. Na státní zakázky od nové vlády čeká i Stanislav Antoniv, předseda Odborového svazu Stavba ČR.

V roce 2013 se situace v dodržování pracovněprávních vztahů a odborových práv v Česku výrazně zhoršila. Česká společnost v důsledku bývalé vládní politiky zchudla a rychle se zvyšuje příjmová nerovnost. Nečasova vláda v daleko větší míře omezovala sociální i ekonomická práva zaměstnanců.