Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby, od prvního ledna 2020. Novinářům to sdělil v pondělí, 25. 3. 2019, po jednání tripartity premiér Andrej Babiš. Zaměstnavatelé na jednání tripartity požadovali odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné i pro ČSSD. O dalším postupu v této věci bude jednat poslanecký klub ANO.

 

Ve Sněmovně je nyní několik novel, které se e-neschopenky týkají. Podle jedné by půl roku před spuštěním nového systému měli lékaři povinně používat již fungující elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Sdružení praktických lékařů uvedlo, že toto řešení je paskvil a používat ho nebudou, reálně ho nyní používají asi jen 4 procenta lékařů.

 

Podle ministryně práce Jany Maláčové je odklad obnovení proplácení náhrad za první tři dny nemoci pro sociální demokraty nepřijatelný a zrušení karence se zavedením plné elektronické neschopenky nesouvisí. "V rámci koaličního vyjednávání jsme však souhlasili se zavedením mezietapy, protože si to koaliční partner přál," řekla po jednání tripartity J. Maláčová. Podle ní je povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen legislativa. Novelu, která lékařům ukládá povinně používat dosavadní dobrovolný model, dolní komora ještě neschválila.

 

Proti odkladu jsou i odbory. "Byl bych velmi nerad, kdyby se někdo pokoušel o jakýkoliv posun termínu. Byl by to signál pro zaměstnance, který by se jistě někde projevil," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

 

Tripartita se zatím nedohodla na podobě novely zákoníku práce. Návrh změn projedná ještě před dalším postupem vládní koalice. Novela zákoníku měla zavést mimo jiné pravidelnou valorizaci minimální mzdy či úpravu sdíleného pracovního místa. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že vládě předloží jen takové změny zákoníku, na nichž se odboráři a zaměstnavatelé shodnou.

 

"Jsou tam různé názory. Domluvili jsme se, že zákoník budeme projednávat v rámci koalice a vrátíme se potom na tripartitu," uvedl premiér A. Babiš. Podle Maláčové se odbory a zaměstnavatelé shodli zatím na "technických změnách", souvisejících s přijetím evropské legislativy. Ministryně již dříve uvedla, že vláda od ní novelu kodexu dostane poté, co se na ní zástupci zaměstnanců a podniků dohodnou. Dohodu od nich chtěla mít podle původního plánu do konce února.

 

"Vypustili jsme sporné body a dali jsme tam jen to, na čem jsme se dohodli. Nikdo ve Sněmovně nebude předkládat další návrhy," řekl předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jan Wiesner.

 

Ministerstvo práce zveřejnilo chystanou novelu zákoníku loni v létě. Upravit měla mimo jiné navyšování minimální mzdy. Podle návrhu se měl nejnižší výdělek v Česku od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. Odbory stanovení pravidelné valorizace podporovaly. Po předvídatelném stanovení nejnižšího výdělku volají dlouhodobě i zaměstnavatelé. Už dříve ale požadovali, ab podíl činil nejvýše 40 procent průměrné mzdy.

 

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nedostatečně čerpá evropské peníze na energetické úspory z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Vyhrazeno pro tento účel bylo zhruba 20 miliard korun, využito je zatím kolem miliardy, řekl po jednání tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval ministerstvo pro místní rozvoj, aby analyzovalo příčiny.

 

Peníze z OP PIK mají pomoci dosáhnout trvalých úspor energií v průmyslovém sektoru. Na problém s čerpáním financí upozornil loni v červenci i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), podle kterého byla na konci roku 2017 vyčerpána pouze tři procenta z celkové alokace. Podle MPO ale energetické úspory razantně stoupnou v dalších letech, jak budou postupně končit i víceleté projekty. Podle NKÚ se na nízkých energetických úsporách podepsal i dlouhý proces schvalování žádostí o dotaci.

 

"My se obáváme, že prostředky nebudou vyčerpány. Zaměstnavatelé identifikují, že jde o ty nejsložitější projekty s nejhorší administrativou, která může být, proto se k tomu nepřistupuje tak, jak by mohlo," řekl J. Středula.