Už i respektovaná zahraniční média si začínají všímat snahy některých středoevropských států zbavit se pověsti zemí s levnou pracovní silou. Naposledy to byly Financial Times, které upozornily na tyto snahy v Polsku, Maďarsku a České republice. Já si ze své čerstvé cesty na Slovensko odvážím informaci, že tamní poslanci schválili ústavní většinou výši minimální mzdy od roku 2021 na 60 procentech průměrné mzdy, pokud se sociální partneři nedohodnou jinak.

 

Polský premiér Morawiecki před několika dny oznámil záměr vlády zvýšit od roku 2023 minimální mzdu ve své zemi na 4000 zlotých (asi 24 tisíc korun), což by oproti dnešku představovalo růst téměř o 80 procent. Jak je vidět, u našich východních sousedů je hlavním tahounem změny politiky levné práce vláda. V České republice jsou to odbory.

 

V případě debat o zvýšení minimální mzdy v České republice slýchám pouze kritiku, že kvůli jejímu postupnému zvyšování se dostaneme do ekonomické krize, firmy budou krachovat a lidé budou bez práce.

 

Jak ale vidíme v okolních zemích, tuto obavu tamní vlády nesdílejí. Naopak, jdou výrazně nad rámec dnešních požadavků českých odborů. Připomínám, že my navrhujeme od příštího roku výši minimální mzdy 15 tisíc korun, což ani zdaleka nedosahuje výše 60 procent průměrné mzdy.

 

Článek Financial Times doslova poukazuje: „Podle Mateusze Szczureka z OECD existuje ve střední Evropě velké množství ,zombie‘ podniků, které se pohybují na hranici přežití a které blokují pracovní sílu, jež by mohla být využita efektivnějším způsobem.“

 

Jsem rád, že efektivní kampaň za konec levné práce v naší zemi rozjely odbory. Je ale na čase, aby se už přidala i vláda. Abychom zase za pár let nehleděli s otevřenými ústy, jak jsme mohli tak zaspat…

 

Komentář předsedy ČMKOS vyšel deníku Právo dne 18. 10. 2019