Flexibilní formy práce, jako je klouzavá pracovní doba, home office nebo zcela flexibilní práce, se zdají být na první pohled pro mnoho zaměstnaných atraktivní. Home office znamená pro ty, co dojíždějí, že se mohou vyhnout přeplněným autobusům a vlakům nebo každodenní zácpě na dálnici. Zejména rodiče si od nich také slibují lepší skloubení rodinných povinností se zaměstnáním. Studie Hans-Böckler Stiftung, think-tanku německých odborů zabývajícího se otázkami spojenými s prací a sociální spravedlností, se pod vedením výzkumnice Yvonne Lottové tématem zabývala intenzivněji.
Zjistila přitom, že flexibilní formy práce využívají ženy jinak než muži. Zatímco muži tím investují mnohem více času do výdělečné práce, znamenají rozvolněné pracovní modely pro ženy větší pracovní zátěž odpovídající tradičnímu rozdělení rolí – tedy že při takovém pracovním uspořádání zejména více pečují.
Autonomie ohledně doby, kdy člověk pracuje, i z hlediska toho, že může pracovat z domu, tak často nejenže nemají ty efekty, které si od nich zaměstnanci slibují, ale dokonce upevňují tradiční nerovné role ženy a mužů. Studie Institutu ukázala, že pokud si muži mohou zcela volně určit, kdy a kde pracují, využívají této flexibility zejména k tomu, aby pracovali celkově více. Muži, kteří pracují z domova, věnují práci v průměru o celé dvě hodiny více než jejich soukmenovci, kteří ji vykonávají na pracovišti. Péči o děti se otcové s flexibilní pracovní úpravou však více nevěnují. Naopak jí za týden vykonají dokonce o 45 minut méně než muži s pevnou pracovní dobou.
Více péče o dítě a zároveň více práce
Proti tomu ženy využívají poskytnutou flexibilitu především k tomu, aby se ještě více věnovaly péči o děti, odpracují toho ale i více pro své povolání. Studie zjistila, že matky v Německu pracující v režimu home office vynaloží na péči o tři hodiny týdně víc než matky v klasickém pracovním uspořádání. Problematický přitom je právě souběh s tím, že toho zároveň udělají i více do práce, než kdyby pracovaly z kanceláře – konkrétně každý týden o hodinu.
Z toho vyplývá, že u všech sledovaných flexibilních forem práce odpracují muži i ženy více hodin, ženy kromě toho ale zastanou ještě více práce v domácnosti a okolo dětí. To vede k prohloubení tzv. gender care gapu, tedy rozdílu mezi tím, jak spravedlivě si mezi sebou péčové závazky muži a ženy dělí, který je důležitým měřítkem rovnoprávnosti obou pohlaví. Kromě toho se dá vycházet z toho, že flexibilní formy práce mohou dál pohánět gender pay gap, tedy odstup mužských mezd a platů o těch ženských, protože dodatečná práce mužů může přinést lepší šance pro povýšení do lépe placených pozic, zatímco ženy už tak jako tak bojují s diskriminací na základě pohlaví.
Více času na odpočinek každopádně flexibilní formy práce nepřináší nikomu z rodičů – muži i ženy pracující z domova kupříkladu dokonce v úhrnu spí méně než lidé vykonávající svou práci klasicky na pracovišti.
CELOU ANALÝZU SI MŮŽETE PŘEČÍST V REVUE SONDY.