Jak ČMKOS zabojovala proti levné práci
Největší odborová centrála ČMKOS vyhlásila 16. září 2015 na manifestačním mítinku dlouhodobou kampaň Konec levné práce v ČR. Kolektivní vyjednávání se nikdy v minulosti v ČR netěšilo takovému zájmu veřejnosti a médií jako po odstartované kampani. Hlavním argumentačním zdrojem se totiž stal analytický dokument ČMKOS nazvaný Vize změny hospodářské strategie ČR. Odbory tím prokázaly, že kampaň není „populistickým gestem“, ale důvěryhodným odborným důkazem o dlouhodobých vážných příčinách nízkých mezd v ČR. ČMKOS tím jako jediná instituce zahájila celospolečenskou diskusi o tom, kam by ČR měla ekonomicky kráčet, aby se dostala z pasti nejhůře placených zaměstnanců v EU. Kampaň dodala odvahu, inspiraci i argumenty pro kolektivní vyjednávání.
V roce 2016 došlo historicky poprvé souběžně k nárůstu příjmů jak v rozpočtové, tak podnikatelské sféře a zároveň se výrazně zvýšila minimální mzda. Vláda se tak snažila a snaží dohnat sedmileté zmrazení minimální mzdy a drakonické snižování platů ve veřejné sféře (policisté, hasiči), ke kterému došlo za Nečasova kabinetu.
Historicky poprvé byla také uzavřena tzv. kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS) v oblasti rozpočtové sféry a vláda ji podepsala s 5 odborovými svazy. Potěšující jsou i nejčerstvější údaje Treximy, že u zaměstnavatele, kde působí odborová organizace, mají zaměstnanci ročně příjem vyšší o 46 243 korun, a to při zahrnutí kratší pracovní doby. To je jednoznačný důkaz, že kde se sjednávají kolektivní smlouvy a působí odbory, jsou mzdové a pracovní podmínky lepší. Podle údajů odborových svazů sdružených v ČMKOS byly v roce 2016 uzavřeny téměř čtyři tisíce podnikových kolektivních smluv, celkem je v ČR chráněno kolektivní smlouvou necelých 50 % všech zaměstnanců v ČR. „V řadě firem se opravdu projevuje zájem udržet si zaměstnance a zvyšovat mzdy.
„Bezesporu na to má vliv i nízká nezaměstnanost. Není tomu tak všude a nám se nelíbí přístup některých firem, které na kvalifikovaná místa nabízejí směšnou mzdu kolem dvanácti tisíc, a nejde jen o nechvalně známý obchodní řetězec Ahold. Rozhodl jsem se na svém Twitteru zveřejňovat tyto konkrétní případy, které vybírám z oficiálních nabídek úřadu práce. Jde o jasné důkazy jak,zakonzervovat‘ levnou práci, na kterou si někteří podnikatelé zvykli, a když na ni české zaměstnance nenalákají, ozývá se volání po ukrajinské pracovní síle. Vidím v tom nebezpečný sociální dumping. Pro rok 2017 požadujeme růst mezd o 5 až 5,5 procenta. Signály, které máme, naznačují, že někde na toto procento nemusí dosáhnout, jinde bude ještě vyšší, ale v průměru by náš cíl mohl být reálný,“ uvedl pro Sondy Revue předseda ČMKOS Josef Středula.
Tvrdí to nejenom předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula, ale stejnou řečí nyní mluví i Český statistický úřad. Úroveň mezd v České republice neodpovídá hospodářské výkonnosti. Souhrnná data z Evropské unie ukazují, že roční průměrná mzda v České republice v roce 2014 činila necelých 345 tisíc korun, což je 37 procent průměru Evropské unie. Česku tak v žebříčku patří 19. místo mezi evropskými zeměmi. Podle statistiků odměny neodpovídají hospodářské výkonnosti, poslední dva roky se ale mzdy zvyšují rychleji. Na tiskové konferenci o tom informovali zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).