Ekonomika Evropské unie letos vzroste o necelá dvě procenta, euro zóna 1,6 procenta. Zveřejnila to Evropská komise ve své makroekonomické předpovědi. Podle ní české hospodářství zrychlí tempo na 4,3 procenta, ale příští rok pak prudce zpomalí na 2,2 procenta. Komise se zabývala i dopadem migrační krize na evropskou ekonomiku. Ten bude mít na unii jako celek v tomto ohledu malý vliv, ovšem některé státy zasáhne významněji.

Živnostníkům a osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) příští rok stoupnou platby na sociální a zdravotní pojistné. Týká se to těch, kteří mají samostatnou výdělečnou činnost jako svůj hlavní zdroj příjmů. Tedy více než 590 tisíc obyvatel České republiky. I když změna přijde až příští rok, měli by se na ni lidé, kterých se bude týkat, připravit s předstihem.

Podpora zaměstnanosti, sociálních inovací i podpora osob a domácností ohrožených chudobou a sociálním vyloučením patří mezi hlavní cíle operačních programů financovaných z prostředků EU v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. V programovém období 2014­–2020 je v Operačním programu Zaměstnanost k dispozici 70 miliard korun. Dalších 750 milionů korun má pomoci prostřednictvím Operačního programu potravinové a materiální pomoci.
 

Stávku palubního personálu německých aerolinek Lufthansa už není možné odvrátit. V televizi N24 to řekl předseda odborového svazu UFO Nicoley Baublies. Protestní akce začne v pátek a potrvá týden. Její rozsah zatím není jasný, aerolinky však slibují, že se pokusí omezit dopad na cestující na nejmenší možnou míru.

Společnost INA Lanškroun staví ve svitavské průmyslové zóně nový závod na výrobu autodílů. Ve Svitavách vznikne postupně zhruba 960 nových pracovních míst. Na symbolický základní kámen poklepal prezident Miloš Zeman a zástupci firmy i místní radnice. Výroba by měla začít na podzim příštího roku, s plnou kapacitou se počítá do roku 2019. Celková výše investice dosáhne asi 2,5 miliardy korun.

Dlouhodobá nezaměstnanost je v Praze nejnižší ze všech regionů evropské osmadvacítky. Konkrétně je to 0,8 procenta. Výsledky přinesl Český statistický úřad.

Češi ročně před veřejnými institucemi skryjí ekonomické transakce až za 614 miliard korun, tato částka se v posledních letech přitom příliš nemění. Významný podíl stínových aktivit se týká malých hotovostních plateb, které domácnosti provádějí v sektoru služeb. Uvádí to studie Stínová ekonomika v ČR, kterou představilo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA).

V Česku pracovalo ve třetím čtvrtletí 70,5 procenta lidí mezi 15 a 64 roky. Je to nejvíce od roku 1993. Celková zaměstnanost se meziročně zvýšila o zhruba 65 tisíc na 5,06 milionu lidí. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,6 procentního bodu na 78,2 procenta. „Zlepšené podmínky na trhu práce se promítly především v dynamickém růstu míry zaměstnanosti žen o 1,8 procentního bodu na 62,6 procenta,“ uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Počty návrhů na bankrot mezi obchodními společnostmi i fyzickými osobami podnikateli vzrostly, podobně jako počet návrhů na osobní bankrot. Vyplývá to z analýzy provedené z ukazatelů www.informaceofirmach.cz obsahujícího údaje o podnikatelských subjektech z České i Slovenské republiky. Naopak méně bankrotů zaznamenali v říjnu fyzické osoby podnikatelů.

Ministerstvo zdravotnictví se rozhodlo, že zjednoduší způsob, jakým se absolventi medicíny školí na specialisty - třeba dětské lékaře, urology nebo chirurgy. Doktoři se kvůli tomu rozdělili na dva nesmiřitelné tábory. Jedni zjednodušení vítají, druzí mluví o likvidaci důležitých specializací. Vzdělávání mladých absolventů medicíny původně zajišťoval Institut postgraduálního vzdělávání − tedy zvláštní instituce zřízená pod ministerstvem zdravotnictví. Vyučovalo se celkem 18 základních oborů. Mladí lékaři v nich mohli získat celkem dvě atestace. První je opravňovala k samostatné práci bez dohledu zkušenějšího lékaře. Druhou si doplňovali lidé, kteří se chtěli stát vedoucími pracovníky ve zdravotnictví, například primáři oddělení. V roce 2004 ale ministerstvo zdravotnictví systém upravilo. Počet základních i nástavbových oborů postupně narostl až na 96. Vzdělávání se navíc rozdrobilo mezi jednotlivé lékařské fakulty, pod původním institutem zůstalo jen jejich torzo. Do toho ještě vstoupila v platnost Evropská směrnice, která podrobně určila, kolik let se má absolvent medicíny vzdělávat, aby mohl pracovat samostatně − většinou stačí tři až pět let.reklama