V Česku je v současné době dvakrát více sociálně vyloučených lokalit než v roce 2006, nyní je to 600 lokalit. Žije v nich 115 tisíc lidí, převážně Romů. Jejich počet by se měl v budoucnosti snížit i přesto, že Evropa čelí migrační krizi. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl ředitel Agentury pro sociální začleňování Radek Jiránek.
Česká ekonomika rostla v letech 2003 až 2013 průměrně čtyřprocentním tempem ročně (měřeno paritou kupní síly), ostatní země v regionu ji ale předběhly. Například Polsko za stejné období rostlo v průměru o sedm procent, Slovensko o 6,6 procenta. Střet s realitou je ještě zřetelnější v porovnání s pobaltskými státy. Z pohledu hrubého domácího produktu na obyvatele Česko zaostává za Estonskem, které se muselo vyrovnat s pozůstatky postsovětských ekonomik. Estonsko přitom začátkem 90. let ve stejném srovnání pokulhávalo o 47 procent. Česko v poslední dekádě navíc přestalo dohánět v ekonomické úrovni výrazně bohatší Německo, kam míří více než čtvrtina veškerého tuzemského exportu. A navíc jsme pozbyli část atraktivity pro zahraniční investory.
V září nahlásilo hromadné propouštění jedenáct zaměstnavatelů, propuštěno bude 527 jejich zaměstnanců. Nejvíce lidí, které firmy v příštích měsících propustí, pracuje v Moravskoslezském, Jihomoravském kraji a Pardubickém kraji.
Není tomu tak dávno, kdy se Slováci stěhovali za prací do Čech, nebo dojížděli z příhraničních oblastí. V obchodech, kosmetických salonech, kadeřnictvích zněla slovenština. Nejinak tomu bylo v nemocnicích: slovenské sestřičky i lékaři. Po léta bylo Slovensko pro české firmy zdrojem levnější a kvalifikované pracovní síly.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila ve třetím čtení novelu zákona o pedagogických pracovnících, která zavádí minimální délku trvání pracovního poměru pedagogického pracovníka na dobu určitou, a to na dobu nejméně 12 měsíců.
Celkem zaniknou čtyři tisíce míst
Zachování těžebních limitů na lomu ČSA připraví o práci tisíce horníků a lidí z firem navázaných na lom. Těžba by měla skončit kolem roku 2022, ale Severní energetická, jíž lom patří, začala v bočních svazích těžit i hlubinnou metodou. Studie rezortu průmyslu a obchodu z letošního června počítá s těžbou uhlí v ČSA až do roku 2029.
Již v září se mluvilo o tom, že 527 zaměstnanců, pracujících v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji ztratí práci a bude je čekat úřad práce a nezaměstnanost. Zpráva se stala realitou a údaje o těch, kterých se to nejvíce týká, zveřejnil dnes Úřad práce ČR (ÚP ČR). Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření dotkne, pracuje na severu Moravy (277) a v Jihomoravském (90) a Pardubickém kraji (75). Z okresního hlediska je na tom nejhůře Karviná, kde přijde o práci 190 lidí, a Ostrava-město. V tomto regionu rozdají zaměstnavatelé 82 výpovědí.
Česká pošta se dohodla s odboráři, že během několika let zvýší zaměstnancům platy. Zhruba 460 zaměstnanců z Brna, Olomouce a severní Moravy se rozhodlo na poštu podat žalobu, protože brali méně než lidé na stejných pozicích v Praze. Šlo hlavně o řidiče a pracovníky v depech, kde se překládají balíky.
Ministerstvo životního prostředí plánuje zdražit odběry podzemní vody na čtyřnásobek do roku 2022. Předpokládá, že vzroste i cena za odběr povrchové vody, kterou si určují jednotlivá Povodí. Změny nebudou mít plošný vliv na výši vodného a stočného, řekla mluvčí rezortu Petra Roubíčková. Úředníci nyní chtějí novelu zákona o vodách zaslat do meziresortního připomínkového řízení. Platit by měla od roku 2017. Podle vodohospodářů se změna zákonů naopak v cenách vody odrazí.
Horké a dlouhé léto potěšilo všechny milovníky teplého počasí. Zato zemědělci si stěžují, že nedostatek vody a vysoké teploty se projevily na úrodě mnoha plodin i některých druhů masa a vajec. A proto nás letos může podle nich potkat zvýšení cen některých potravin. Mezi nimi například zelenina, maso, drůbež či ovoce. Méně se urodilo zelí i zeleniny, a tak již dnes jejich cena vzrostla. Podobně je tomu i u okurek. Zvýšení cen už hlásí také výrobci balených potravin.
