Mám nárok na poměrnou část dovolené za měsíc leden? Pokud ano, od kterého zaměstnavatele?

Zaměstnanec nastoupil jako zdravotnický zaměstnanec ve zdravotnické službě Vězeňské služby České republiky. Kolegové hovořili o nároku na dodatkovou dovolenou. Za jakých podmínek na ni bude mít zaměstnanec nárok a v jaké délce?

Pracujeme u zaměstnavatele dvě skupiny zaměstnanců a střídáme se ve dvousměnném provozu. K souběžnému výkonu práce zaměstnanců z navazujících směn nedochází. Zaměstnavatel nám směny nařizuje velice nepravidelně, a sice tak, že třeba jedna skupina má tři týdny ranní a až ten poslední týden odpolední. Nemáme tedy pravidelné střídání např. po týdnu. Je vůbec možné, aby zaměstnanec stále chodil jen na odpolední směnu? Musí zaměstnavatel rozvrhovat směny pro obě skupiny pravidelně, např. že se každý týden přehodí? Je postup našeho zaměstnavatele v souladu se zákoníkem práce a jedná se stále o dvousměnný provoz, podle kterého máme nárok na týdenní pracovní dobu v rozsahu 38,75 hodin týdně?

Naše zaměstnankyně 11. 6. 2015 ukončila pracovní poměr. Vzniká jí nárok na dovolenou, když byla od 20. 2. 2015 do 10. 6. 2015 nemocná? Pokud ano, tak kolik dní ten nárok činí?

V měsíci lednu 2015 jsem se jako mistr zúčastnil profesního školení, které se týkalo výkonu mé funkce. Školení se uskutečnilo v sobotu. Moje účast na něm byl povinná. Nyní vedu spor se zaměstnavatelem, který tvrdí, že mně toto školení nemůže proplatit, protože by si to nemohl dát do nákladů. Je tomu skutečně tak?

Existují nějaké omezující podmínky, kdy občan nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Zaměstnavatel mi tvrdil, že mi může nařídit přesčas, ale nemusí ho proplatit. Naznačoval, že odpracované hodiny navíc mi může převést, ale když nebudu mít čas si volno za ně vybrat, toto volno propadne. Může zaměstnavatel sám rozhodnout, že přesčasové hodiny převede? Mám nárok si určit, kdy si volno vyberu? V pracovní smlouvě mám tohle ustanovení: „Zaměstnanec souhlasí s podmínkou, že po předchozím upozornění zaměstnavatelem bude vykonávat práci přesčas podle potřeby firmy a v souladu se zákoníkem práce.“ Může mi zaměstnavatel nařídit přesčas třeba na zítřek nebo dokonce rovnou na den, kdy mi ho oznamuje? Ze zákoníku práce jsem vyrozuměl, že zaměstnavatel změny proti normální pracovní době musí hlásit 2 týdny dopředu a nesmí to překročit 8 hodin týdně.

V práci jsem poskytl osobní pomoc při odvracení požáru. Při tomto zásahu jsem si poškodil oděv a rozbil brýle. Nyní mně bylo zaměstnavatelem sděleno, že mi žádnou škodu nemůže uhradit, protože na to nový zákoník práce nepamatuje. Je tomu skutečně tak?

Podle zápisu z provozní porady našeho oddělení (pracujeme ve velké příspěvkové organizaci) zaměstnavatel rozhodl o nepřidělení prostředky na odměny z důvodů ztráty důvěry ředitele a hrozí všem vedoucím zaměstnancům třetího stupně (jedná se o ty, kteří už pod sebou nemají žádné vedoucí zaměstnance) odvoláním, neboť údajně neuhlídali své podřízené a ti vynesli nějaké informace. Tyto informace však podle našeho názoru neměly povahu obchodního tajemství, byly pravdivé a nemohly ohrozit oprávněné zájmy zaměstnavatele. Domníváme se, že zaměstnavatel jednal protiprávně a v rozporu s dobrými mravy. Kdo je v právu?

Vrátní pracují v 12hodinových směnách a vzhledem k charakteru práce nesmějí opustit pracoviště. Zaměstnavatel jim však mzdu poskytuje pouze za 11 hodin, tj. odečítá jim dvě třicetiminutové přestávky v práci, které však nemohou čerpat. Je jeho postup správný?