Prosím o vysvětlení rozdílu mezi přerušením dovolené a případy, kdy nelze dovolenou určit.

Je správné, když zaměstnavatelé přistupují ke krácení dovolené z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci i v případě, že zaměstnanec v příslušném kalendářním roce nesplnil podmínku vzniku nároku na dovolenou za kalendářní rok, tj. neodpracoval alespoň 60 dnů?

Pracuji jako montážní dělník. Můj zaměstnavatel často říká, že pohyblivá složka mzdy je nenároková a v případě zjištěné montážní chyby bude tuto složku krátit podle svého uvážení. Má na to právo? V nějakých novinách jsem četl odpověď na úplně stejný dotaz jako je ten můj a v ní se uvádělo mj. toto: „Pohyblivá složka je sice nenároková, ale pokud jeden zaměstnanec, který si plní všechny své pracovní povinnosti a nedopustí se žádného porušení hrubé pracovního kázně dostane pohyblivou složku v plné výši, musí i ostatní zaměstnanci, kteří si řádně plní své pracovní povinnosti a nedopustí se žádného porušení hrubé pracovní kázně, pohyblivou složku dostat rovněž v plné výši. Montážní chyba není dostatečný důvod k odebrání nebo ke zkrácení pohyblivé složky.“ Je tohle tvrzení správné?

Na jednom školení jsem slyšela, že zápočtový list zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci, ale když si pro něj nepřijde, nemusí mu ho posílat. Je to pravda?

Lze uzavřít dohodu o hmotné odpovědnosti s nezletilým zaměstnancem, a to i v případě zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti?

O jaké dny se prodlužuje zkušební doba a o jaké dny výpovědní doba? Četl jsem na tohle téma různé, vzájemně si protiřečící názory.

Jsem členem odborové organizace. Zajímalo by mě, jak se posuzuje doba strávená na schůzi této odborové organizace, když mám například směnu od 18.00 do 6.00 hod. a schůze odborů se koná od 14.00 do 17.00 hod. Se zaměstnavatelem se nemůžeme shodnout na tom, zda mi za tuto dobu přísluší přesčasový příplatek. Podle mého názoru jednoznačně ano, když se jedná o dobu mimo plánovanou směnu.

Pokud by se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodl na poskytnutí neplaceného volna například v délce šesti měsíců, tato doba se nezapočítává jako odpracovaná. Například zaměstnanec má neplacené volno od 15. 6. 2013 do 14. 12. 2013. Splní tedy podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce. Má nárok na dovolenou za kalendářní rok, krácenou jen o dvanáctiny za neodpracování 100 a každých dalších 21 pracovních dnů?

Může zaměstnavatel snížit základní mzdu o 10 % při zachování osmihodinové pracovní doby? Pohyblivé složky mzdy nemáme, jen základní měsíční mzdu. Snížení mzdy zaměstnavatel zdůvodňuje tak, že jde o důsledek přetrvávající hospodářské krize. Myslím si, že nám může snížit jen pracovní úvazek nebo snížit mzdu na 60 % se souhlasem úřadu práce. Odbory v naší firmě nemáme.

Uzavřel jsem dohodu o pracovní činnosti s příspěvkovou organizací. Všem zaměstnancům je z FKSP přispíváno na stravování. Když jsem se informoval, proč to neplatí i pro mě, bylo mi řečeno, že to neumožňují právní předpisy. Je tomu skutečně tak?