Jak novela zákoníku práce upravuje odstoupení od pracovní smlouvy? Došlo k nějakým zásadním změnám?

V našem podniku funguje odborová organizace, která se právě potýká s volbou nového předsedy a bohužel není o tento post velký zájem. Měli bychom dotaz, zda je možné, aby funkci předsedy odborové organizace vykonával člen středního managementu. Tento člověk je vzdělaný a je velmi vhodný pro vykonávání této funkce, ale nevíme, zda funkce předsedy odborové organizace nebude střetem zájmů a zda je vůbec možné tohoto člověka do této funkce nominovat.

V pracovní den, na který zaměstnanci připadá „dlouhá směna“, je vyslán na tzv. služební cestu mimo okres. Doba strávená na cestě např. do místa školen + doba samotného školení + cesta zpět je jedna pracovní doba? Nebo se za pracovní dobu počítá toliko čas, po který se zaměstnanec mimo okres školí? Pracovní poměr je uzavřen na dobu neurčitou, s místem výkonu práce na pracovišti a v městě, kde dotyčný zaměstnanec žije. Pro názornost uvedu konkrétní příklad. V „dlouhý den“ je pracovní doba od 7.00 do 17.00 hod., tj. 10 hodin minus půlhodinová přestávka na oběd, tedy 9.30 hod.. Zaměstnanec je vyslán na školení v Brně, školení je od 10.00 do 16.00 hod. Na cestu do Brna je zapotřebí 3 hodin a totéž na dobu zpět, tj. celkem služební cesta trvá 6 + 6 = 12 hod. - 30 min. na oběd, tj. 11.30 hod. Zaměstnanci je však započteno pouze 8 hodin a ještě je v minusu 2 hodiny, protože jel na školení v onen „dlouhý den“, kdy by jinak pracoval od 7 do 17 hod., tedy by si dokonce měl ještě zbývající dobu napracovat…

Po jak dlouhou dobu je zaměstnavatel povinen uchovávat osobní spisy zaměstnanců? Celé spisy máme nyní archivované 20 let od ukončení pracovního poměru a v případě mladších osob ještě déle, až do dovršení jejich důchodového věku. Kromě toho máme i evidenci vyřazených a skartovaných spisů (zde je uvedeno jméno, datum narození a od kdy do kdy trval pracovní poměr).

Je možné uzavřít dohodu o provedení práce za dobu od 1. 9. 2012 do 31. 6. 2013? Jedná se mi o to, že dohoda je uzavíraná z jednoho roku do druhého.

V případě souběhu zaměstnání ve dvou zemích EU se prý nově posuzuje příslušnost zaměstnance k právním předpisům konkrétního státu. Co se změnilo?

Když čtu někde odborný článek o důchodech, setkávám se s výrazy řádný starobní důchod, klasický starobní důchod a dřívější starobní důchod. V zákoně však takové výrazy nikde nenajdete. Co přesně znamenají? Jaký je ten normální starobní důchod a kdy má na něj občan nárok?

V době platnosti zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, platilo, že svátek, který připadl na obvyklý pracovní den zaměstnance, se posuzoval jako odpracovaný den, takže měsíční mzda se zaměstnanci nekrátila a hodiny připadající na den svátku se zahrnovaly do odpracovaných. Při zjišťování průměrného výdělku se tak vycházelo z úhrnu hrubých mezd a odpracované doby včetně hodin svátků v rozhodném období. Jaký je postup dnes?

Mám nárok na podporu v nezaměstnanosti, když dám ve svých 59 letech v zaměstnání výpověď z důvodu péče o staré rodiče? Setkávám se s různými názory a rád bych v tom měl konečně jasno.

Zaměstnanec má lékařem vystavenou pracovní neschopnost. Současně však chce čerpat řádnou dovolenou v délce 1 týdne a pak následně pokračovat v pracovní neschopnosti. Je možné při pracovní neschopnosti čerpat přednostně dovolenou a pak pokračovat v čerpání náhrady mzdy a nemocenské?